Mezi skelety historie
Uprostřed ruin padlého světa
Časů minulých elegie
Volání duší, které sežehl žár
Opojné, temné symfonie
Linoucí se z míst, kde vyvstanul hřib
Do srdcí přeživších úzkost vryje
Nehodným jedincům zastaví tep
Kněží v maskách plynových
Mezi přízraky sklánějí hřbet
Očistný rituál celebrují
Neklidné mrtvé aby zahnali zpět
Hlas a pach přeživších smrt přivolá
V čele svých poddaných - mocný tot' stín
Zástupce žijících k ní povolá
Kápi si nasadí, by každý ji zřel
Matko spásná, ponížený služebník přání by měl
Dej spočinout
Obětem výbuchu zbavených těl
Jejich duším
Mučených neklidem smrtícich děl
Jejich tvářím
Svraštělým strachem, jenž každý z nich měl
Smrt rukou pokyne, chlad zamrazí
S poryvem větru utichl žal
Na znamení smíru kosu v zem zarazí
Záhy se odvací a odchází v dál
Na ostří kosy ještě vzkaz narazí
Pergamen bělostný s pečetí zla
Planety živosta jste parazit
Kdo škodit jí bude dál, ten pozná můj hlad!"